Sinonimi: choqueren, kwetsen, schandaliseren
| Parte del discorso | verb |
|---|
| Pronuncia | /ˈsxɔkə(n)/ |
|---|
| Sillabazione | schok·ken |
|---|
Coniugazione
| Modo indicativo |
|---|
| Presente | Passato |
|---|
| (ik) schok | (ik) schokte |
| (jij) schokt | (jij) schokte |
| (hij) schokt | (hij) schokte |
| (wij) schokken | (wij) schokten |
| (jullie) schokken | (jullie) schokten |
| (gij) schokt | (gij) schoktet |
| (zij) schokken | (zij) schokten |
| Modo congiuntivo |
|---|
| Presente | Passato |
|---|
| (dat ik) schokke | (dat ik) schokte |
| (dat jij) schokke | (dat jij) schokte |
| (dat hij) schokke | (dat hij) schokte |
| (dat wij) schokken | (dat wij) schokten |
| (dat jullie) schokken | (dat jullie) schokten |
| (dat gij) schokket | (dat gij) schoktet |
| (dat zij) schokken | (dat zij) schokten |
| Modo imperativo |
|---|
| Singolare/Plurale | Plurale |
|---|
| schok | schokt |
| Participi |
|---|
| Participio presente | Participio passato |
|---|
| schokkend, schokkende | (hebben) geschokt |