| Parti du discours | verbe |
|---|---|
| Prononciation | /ˈsnœʏ̯və(n)/ |
| Césure | snui·ven |
| Indicatif | |
|---|---|
| Présent | Passé |
| (ik) snuif | (ik) snoof |
| (jij) snuift | (jij) snoof |
| (hij) snuift | (hij) snoof |
| (wij) snuiven | (wij) snoven |
| (jullie) snuiven | (jullie) snoven |
| (gij) snuift | (gij) snooft |
| (zij) snuiven | (zij) snoven |
| Subjonctif | |
| Présent | Passé |
| (dat ik) snuive | (dat ik) snove |
| (dat jij) snuive | (dat jij) snove |
| (dat hij) snuive | (dat hij) snove |
| (dat wij) snuiven | (dat wij) snoven |
| (dat jullie) snuiven | (dat jullie) snoven |
| (dat gij) snuivet | (dat gij) snovet |
| (dat zij) snuiven | (dat zij) snoven |
| Impératif | |
| Singulier/Pluriel | Pluriel |
| snuif | snuift |
| Participes | |
| Participe présent | Participe passé |
| snuivend, snuivende | (hebben) gesnoven |
| anglais | snuffle |
|---|---|
| espéranto | spirblovi |