| Parti du discours | verbe |
|---|---|
| Prononciation | /ˈɦɪkə(n)/ |
| Césure | hik·ken |
| Indicatif | |
|---|---|
| Présent | Passé |
| (ik) hik | (ik) hikte |
| (jij) hikt | (jij) hikte |
| (hij) hikt | (hij) hikte |
| (wij) hikken | (wij) hikten |
| (jullie) hikken | (jullie) hikten |
| (gij) hikt | (gij) hiktet |
| (zij) hikken | (zij) hikten |
| Subjonctif | |
| Présent | Passé |
| (dat ik) hikke | (dat ik) hikte |
| (dat jij) hikke | (dat jij) hikte |
| (dat hij) hikke | (dat hij) hikte |
| (dat wij) hikken | (dat wij) hikten |
| (dat jullie) hikken | (dat jullie) hikten |
| (dat gij) hikket | (dat gij) hiktet |
| (dat zij) hikken | (dat zij) hikten |
| Participes | |
| Participe présent | Participe passé |
| hikkend, hikkende | (hebben) gehikt |
| allemand | schluchzen |
|---|---|
| anglais | hiccup |
| catalan | singlotar |
| danois | nulke |
| espéranto | singulti |
| féringien | hista |
| français | avoir le hoquet; hoqueter |
| frison occidental | hikje |
| frison saterland | rukhoalsje |
| papiamento | hik |
| portugais | soluçar |
| suédois | hicka |
| turc | hiçkırıkmak |