Synonymes: stropen, villen
| Parti du discours | verbe |
|---|
| Prononciation | /ɔntˈfɛlə(n)/ |
|---|
| Césure | ont·vel·len |
|---|
Conjugaison
| Indicatif |
|---|
| Présent | Passé |
|---|
| (ik) ontvel | (ik) ontvelde |
| (jij) ontvelt | (jij) ontvelde |
| (hij) ontvelt | (hij) ontvelde |
| (wij) ontvellen | (wij) ontvelden |
| (jullie) ontvellen | (jullie) ontvelden |
| (gij) ontvelt | (gij) ontveldet |
| (zij) ontvellen | (zij) ontvelden |
| Subjonctif |
|---|
| Présent | Passé |
|---|
| (dat ik) ontvelle | (dat ik) ontvelde |
| (dat jij) ontvelle | (dat jij) ontvelde |
| (dat hij) ontvelle | (dat hij) ontvelde |
| (dat wij) ontvellen | (dat wij) ontvelden |
| (dat jullie) ontvellen | (dat jullie) ontvelden |
| (dat gij) ontvellet | (dat gij) ontveldet |
| (dat zij) ontvellen | (dat zij) ontvelden |
| Impératif |
|---|
| Singulier/Pluriel | Pluriel |
|---|
| ontvel | ontvelt |
| Participes |
|---|
| Participe présent | Participe passé |
|---|
| ontvellend, ontvellende | (hebben) ontveld |