Synonym: knallen
| Part of speech | verb |
|---|---|
| Pronunciation | /ˈplɔfə(n)/ |
| Hyphenation | plof·fen |
| Indicative mood | |
|---|---|
| Present tense | Past tense |
| (ik) ploft | (ik) plofte |
| (jij) ploft | (jij) plofte |
| (hij) ploft | (hij) plofte |
| (wij) ploffen | (wij) ploften |
| (jullie) ploffen | (jullie) ploften |
| (gij) ploft | (gij) ploftet |
| (zij) ploffen | (zij) ploften |
| Subjunctive mood | |
| Present tense | Past tense |
| (dat ik) ploffe | (dat ik) plofte |
| (dat jij) ploffe | (dat jij) plofte |
| (dat hij) ploffe | (dat hij) plofte |
| (dat wij) ploffen | (dat wij) ploften |
| (dat jullie) ploffen | (dat jullie) ploften |
| (dat gij) ploffet | (dat gij) ploftet |
| (dat zij) ploffen | (dat zij) ploften |
| Participles | |
| Present participle | Past participle |
| ploffend, ploffende | (zijn) geploft |
| English | bang; explode; burst; detonate; backfire |
|---|---|
| Esperanto | knali |
| Faeroese | bresta |
| German | knallen; zerplatzen |