| Wortart | Verb |
|---|---|
| Aussprache | /ˈdɔkə(n)/ |
| Trennung | dok·ken |
| Indikativ | |
|---|---|
| Präsens | Präterium |
| (ik) dok | (ik) dokte |
| (jij) dokt | (jij) dokte |
| (hij) dokt | (hij) dokte |
| (wij) dokken | (wij) dokten |
| (jullie) dokken | (jullie) dokten |
| (gij) dokt | (gij) doktet |
| (zij) dokken | (zij) dokten |
| Konjunktiv | |
| Präsens | Präterium |
| (dat ik) dokke | (dat ik) dokte |
| (dat jij) dokke | (dat jij) dokte |
| (dat hij) dokke | (dat hij) dokte |
| (dat wij) dokken | (dat wij) dokten |
| (dat jullie) dokken | (dat jullie) dokten |
| (dat gij) dokket | (dat gij) doktet |
| (dat zij) dokken | (dat zij) dokten |
| Imperativ | |
| Einzahl/Mehrzahl | Mehrzahl |
| dok | dokt |
| Partizipien | |
| Präsenspartizip | Perfektpartizip |
| dokkend, dokkende | (hebben) gedokt |
| Englisch | dock |
|---|---|
| Esperanto | endokiĝi |