| Wortart | Verb |
|---|---|
| Trennung | kom·pro·mit·i |
| Indikativ | |
|---|---|
| Präsens | kompromitas |
| Präterium | kompromitis |
| Futur | kompromitos |
| Konditional | |
| kompromitus | |
| Imperativ | |
| kompromitu | |
| Partizipien | ||
|---|---|---|
| Aktive Partizipien | Passive Partizipien | |
| Präsens | kompromitanta | kompromitata |
| Präterium | kompromitinta | kompromitita |
| Futur | kompromitonta | kompromitota |
| Deutsch | bloßstellen; kompromittieren |
|---|---|
| Englisch | compromise; jeopardize |
| Katalanisch | comprometre |
| Niederländisch | blameren; compromitteren; in opspraak brengen |
| Spanisch | arriesgar; comprometer |
| Tschechisch | kompromitovat |