| Wortart | Verb |
|---|---|
| Aussprache | /pɹuːv/ |
| Trennung | prove |
| Shaw‐Alphabet | 𐑐𐑮𐑵𐑝 |
| Deseret‐Alphabet | 𐐹𐑉𐐭𐑂 |
| Indikativ | |
|---|---|
| Präsens | Präterium |
| (I) prove | (I) proved |
| (thou) provest | (thou) provedst |
| (he) proves, proveth | (he) proved |
| (we) prove | (we) proved |
| (you) prove | (you) proved |
| (they) prove | (they) proved |
| Konjunktiv | |
| Präsens | Präterium |
| (I) prove | (I) proved |
| (thou) prove | (thou) proved |
| (he) prove | (he) proved |
| (we) prove | (we) proved |
| (you) prove | (you) proved |
| (they) prove | (they) proved |
| Imperativ | |
| prove | |
| Partizipien | |
| Präsenspartizip | Perfektpartizip |
| proving | proved, proven |
| Afrikaans | bewys |
|---|---|
| Dänisch | bevise |
| Deutsch | beweisen |
| Esperanto | pruvi |
| Finnisch | näyttää toteen |
| Französisch | démontrer; prouver |
| Italienisch | provare |
| Jiddisch | פּרואװן |
| Katalanisch | demostrar; provar |
| Latein | experiri; probare |
| Malaiisch | membuktikan |
| Niederländisch | aantonen; bewijzen |
| Papiamento | preba; proba |
| Portugiesisch | demostrar; fazer prova de; provar |
| Saterfriesisch | begründje; bewiese |
| Schwedisch | bevisa |
| Spanisch | probar |
| WestFriesisch | bewize; oantoane |